Náměstí s poštovním milníkovým sloupem a tržní kašnou

Náměstí, které je svým základním tvarem a zástavbou středověkým tržištěm, bylo v roce 2000 nově upraveno.

Uprostřed něj dovádí u vody svině se svými selaty – připomínka říčky „Wilde Sau“ (Divoká svině), která městečkem protéká. Kolem náměstí září domy se svými opravenými fasádami. Většina domů byla (znovu)postavena po velkém požáru města v roce 1744, několik málo bylo rozšířeno kolem přelomu předminulého století; přestože nesou prvky secese, jsou dnes již více než 100 let staré. Uspořádání ulic dodnes prozrazuje jeden z hlavních důvodů, proč se Wilsdruff mohl rozvíjet lépe než okolní vesnice založené ve stejné době a stal se městem. Náměstí vzniklo tam, kde se křížily dvě dopravní spojnice, důležité již ve 12. století. Z Míšně, sídla biskupa a markraběte, vedla cesta přes Wilsdruff – Tharandt nebo Dippoldiswalde do Čech ku Praze, zatímco cesta z Drážďan, tehdy ještě přes Pennrich, Kaufbach a Wilsdruff, zajišťovala spojení s klášterem Altzella u Nossenu a dále do vnitrozemí. Magistr Adam Friedrich Zürner, královsko-polský a kurfiřtsko-saský zemský a hraniční komisař, jenž byl kurfiřtem Augustem Silným pověřen zaměřit všechny poštovní cesty kurfiřtství, požadoval v roce 1723 od Wilsdruffu čtyři sloupy s „nápisy o vzdálenostech“, které měly být umístěny před městské brány. Po úporných jednáních se v roce 1730 dohodli postavit pouze jeden poštovní milníkový sloup jako tržní sloup. Ten obsahoval údaje o vzdálenostech k místům ve všech čtyřech světových stranách.